tvoříme

nastává období, kdy něco vyrábíme.
Podzim má něco do sebe!

prostě plave

Plavat chodíme od jejího půlroka a je to znát.

Dneska plave, znak na pohodu, úsporně, rychle. Šipku skáče. Učí se dělat pod vodou otočky. Trénuje kraula. Plave pro radost, i když radost jí udělá, každé její malé vítězství:)

Ve vodě toho umí už víc, než já (dávám akorát tak prsa...)

tři dva jedna start - pořáednej odraz je základ

plave si pro vítězství

leze leze horolezec

Máme nový koníček:) pláč a smutek, že první hodina tak rychle utekla, radost a těšení se na příště!
Zdá se, že tohle je ono...fajn parta kolem, všichni si pomáhaj, navzájem se jistí, doslova táhnou za jeden provaz.
Žádné soutěžení, kdo víc, kdo výš, kdo dál, kdo déle, prostě spor pro radost, spolehání se jeden na druhého...

hodiny

Kolik je hodin?

Naše hodiny s římskými číslicemi přestaly vyhovovat, potřebovali jsme hodiny s normálními čísly...
a tak je máme.
A jako bonus, lucernu na svíčku, na dlouhé podzimní večery..

jedna miniproměna

Závěsný systém FINTORP ...
Dřív se mi vůbec nelíbil (nechápu), přišlo mi to nepraktické z hlediska udržby (to se teprve ukáže).
Posledních pár měsíců jsem na něj pořád myslela, zamilovala se do něj tak, že jsem pro něj musela dojet....

Signal festival

světýlka zaplavila Prahu, to se musí vidět!

http://www.signalfestival.com/2014/

jen tak...

tento víkend jsme "bydleli". Prostě jsme si užívali, že nikam nejedeme, že nemusím nic balit, vybalovat, že budeme prostě jen tak, doma. Po dlouhé době víkend doma...

pražma královská

Milujeme ryby a alespon jednou týdně jí máme na talíři.
Chodíme pro ně na farmářský trh, je to takový náš rituál:)
Tentokrát jsme si udělali pražmu (dorádu) - mořská ryba s bílým masem. Jen tak, na oliváči a tymiánu....

když školka slaví padesátiny

Bum, bum, bum,
v Bubenči je dům.

A v tom domě není díra
pro velkého netopýra.

 

Bum, bum na vrata,
v Bubenči jsou KOŤATA.

Bum, bum na vrata,
v Bubenči jsou SLŮŇATA.

Ta na svoje udičky
loví malé RYBIČKY.

Vzhůru k nebi potají,
BERUŠKY tu vzlétají.

Bubenečská školička,
není tak moc maličká,

každý den je odtud slyšet
jedna pěkná písnička.  

 

 

táto, udělej mi luk...

Nejlepší věci jsou ty, které si sami vyrobíme.
A o luku a šípech to platí snad ještě víc. To nadšení, za to to stojí!

máme rybu!

Slíbili jsme jí.
Měla jí dostat hned po prázdninách.
Nakonec se to tak nějak přirozeně oddálilo, ale ted už byla ta touha opravdu veliká.
A protože přání se mají plnit, má jí:)
Betu bojovnici!

zákoutí

takové normální vesnické činnosti

....my kysané zelí nekupujeme, my děláme vlastní podle dávného receptu mojí babičky....